Život a víra

Život a víra

Velice zjednodušeně lze říct, že váš život odráží to, čemu věříte. Aneb to, čemu věříte, je vidět na vašem životě. Aneb to, čemu věříte, určuje váš život. Vlastně úplně každý něčemu věří, má nějakou "životní filosofii", systém víry, podle kterého věci vidí, přebírá si je, rozhoduje se a jedná. Člověk se nemusí řadit k nějaké náboženské skupině jako jsou třeba křesťané, muslimové, ateisté, atp., aby byl něčemu věřící - tedy spíše o něčem přesvědčný, nebo měl nějaké "přesvědčení".

Smysl života?

Tak evidentně, když jsme zde, tak asi nějaký bude :-) Proč by to mělo být důležité? Protože možná když mu nerozumíme, tak podle toho náš život vypadá - aneb pokud se snažíme žít něco jiného, není divu, že to je těžké a moc to nejde. Dá se to představit třeba jako snažit se používat auto jako ponorku - ano, dá se v něm ponořit, ale zničíme ho a daleko se asi nedostaneme ;-)


Zeptali jste se někdy: Čemu to vlastně věřím?

Každý něčemu věří. Přesněji asi "každý je o něčem přesvědčený". Lidé často nějak moc neřeší, proč věří, čemu věří, odkud to pochází, případně kde to vzali lidé, od kterých to převzali. Přijímají věci s předpokladem, že tito lidé vědí, o čem mluví. Málo koho nenapadne, že jeho víra je vlastně založená na lidech, na jejich poznání, názorech a tradicích, a že něco může být i jinak, protože se jim zdá, že většina věcí a událostí v jejich životě do jejich pohledu zapadá a potvrzují ho.

Problém je, když vevnitř člověk vnímá, že to není "úplně" ono, ale netuší, co s tím má dělat, protože nezná a nemá jiné možnosti, než se v rámci svého směru věření "nějak víc snažit", "být tomu věrný" a doufat, že jednou nějak dosáhne toho "onoho".

Vysvobozením může být zjištění, že člověk může poslechnout to vnitřní vnímání, že se může rozhlédnout, že může hledat a poznat, že existuje mnohem víc, než mu do té doby jeho klapky na očích umožňovaly vidět.


K zamyšlení: Než budememe někoho nebo něco brát jako samozřejmost

Často nás to vůbec ani nenapadne, ale tak snadno se stane že lidi nebo věci začneme považovat za samozřejmé, a podle toho s nimi také zacházíme. Dokážeme mít postoje a říct slova, kterých potom litujeme.

Zhlédli jste video, řekli jste si, že na tom sice něco je, ale bez ohledu na to, kolikrát to shlédnete a jak se snažíte, tak stejně jednoho dne vstanete a vše je při starém? Zkoušeli jste se změnit, ale neměli jste k tomu sílu, nebo jste na sobě pracovali a zjistili, že to vlastně stejně nefunguje? Co když je ještě jiná cesta? Co kyž Bůh je reálný a je to právě On, kdo dokáže člověka skutečně změnit?


Teorie nebo realita? Funguje mně to vlastně?

Mít a hájit si nějaké své přesvědčení je pěkné, ale co když přijde situace, kde jde o život, a kde se ukáže, zda jde pouze o názory a slova, nebo zda čemu věříme, je opravdu reálné?


Mnoho lidí je zvyklých na nějaké kroky a postupy, a chtějí něco mechanického. "Dejte mi kroky, které mám udělat... Cokoliv mechanického, co můžu udělat, ale neříkejte mi, že mám hledat Boha." Lidé chtějí všechno možné, jenom ne hledat Boha. Ale jsou věci, na které nejde použít zaprvé, zadruhé, zatřetí. Musíte prostě hledat Boha a nedá se to ničím nahradit. Potřebujete funkční poznání Boha. Ne poznání o Bohu.
Andrew Wommack

Kde najít víc?

www.nove-stvoreni.cz ;-)